TELČ

 

Bezmála šestitisícové město Telč se nachází na Moravě (i když někteří se mylně domnívají, že už je v Čechách), v kraji Vysočina, asi 40 kilometrů jižně od Jihlavy. Je obklopeno malebnou krajinou Českomoravské vrchoviny a samotné město je protkáno několika rozlehlými rybníky (největší je Štěpnický, dále Staroměstský a Ulický). I když se nejedná zrovna o velké město, je bohaté na svou historii. A také zde nalezneme spoustu historických památek, které při návštěvě určitě nesmíte zapomenout navštívit. Městečko je také pro svou malebnost vyhledáváno filmaři, jelikož se hodí pro natáčení spousty pohádek – jen vzpomeňme alespoň některé, které zde byly natočeny: Pyšná princezna, Jak se budí princezny, Z pekla štěstí, Kouzelný měšec, O ztracené lásce a spousta dalších. Pojďme se tedy malinko projít historií ....

 

 

 

Trocha historie

Podle místní pověsti se založení města spojuje s vítězstvím moravského knížete Otty II. nad českým Břetislavem roku 1099. Na paměť bitvy byla prý založena kaple, později kostel a osada - dnešní Staré Město. Novou Telč poté zakládá rod pánů z Hradce. Pravděpodobně to byl Menhart z Hradce, který po roce 1354 postavil hrad, kostel, vodní opevnění a gotické domy po obvodu rozsáhlého tržiště. Město, které bylo již od Karla IV. obdařeno právem hrdelním a výročními trhy, trpělo v dalším čase požáry a později husitskými bouřemi. Podle městské kroniky (z roku 1359) byla Telč – kromě hradu – dobyta 1423 husitským vojskem a poté Janem Hvězdou z Vícemilic.

Město se dlouho vzpamatovávalo, i když získalo v 15. století další privilegia (jarmark, vaření piva, prodej soli). V polovině 16. století se ujímá panství Zachariáš z Hradce a nastává doba rozkvětu pro hrad i město. Zachariáš přestavuje velkoryse gotický hrad a přistavuje renesanční zámek. Italští řemeslníci pomohli měšťanům přestavět gotické příbytky a úhledné domy se štíty a podloubím. Byl také vybudován městský vodovod, nový špitál, založeny cechy, nové rybníky, nový způsob hospodaření. Zachariáš i ostatní z Hradeckého rodu umírají bez mužských potomků. Do telčské historie se však nejvýrazněji zapsala vdova Františka, rozená hraběnka z Meggau. Povolala do Telče jezuity, dala pro ně postavit kolej přímo proti zámku (1655), kostel Jména Ježíš (1667) a zakládá nový hřbitov na Podolí (1676).

V Telči pak nastupuje rod Lichtensteinů – Kastelkornů, ale už první z nich – František Antonín umírá 1761 bez mužského dědice. Příbuzný po přeslici, Alois hrabě Podstatský, spojuje 1762 erby obou rodů. Podstatští-Lichtensteinové hospodařili pak v Telči až do roku 1945, kdy byli poslední členové rodu vysídleni do Rakouska. Počátek 19. století se nese ve znamení industrializace. V bývalém Slavatovském dvoře vznikla Langova továrna na sukna se 600 zaměstnanci. Postavením železnice z Kostelce do Telče 1898 a jejím propojením přes Slavonice do rakouské Švarcenavy skončila i komunikační izolace města. Telč obklopena rybníky a branami si však podržela půvabnou starobylou tvář a to je také důvod, proč bylo historické jádro města zapsáno v roce 1992 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

 

 

Telč - zámek

Joomla templates by Joomlashine